Nádraží v rozděleném Berlíně

Významná berlínská nádraží

  • Berlin Hauptbahnhof (v překladu Berlín hlavní nádraží, 2006), průjezdné nádraží, dříve na tomto místě stálo Lehrter Bahnhof (Lehrtské nádraží, 1868–1951)
  • Berlin Zoologischer Garten (také Berlin ZOO, v překladu Berlín zoologická zahrada, 1882), průjezdné nádraží, původně a nyní už má jen regionální význam, ale po dobu rozdělení města bylo nejvýznamnějším nádražím Západního Berlína.
  • Berlin Ostbahnhof (Berlín východní nádraží) Vystřídalo několik názvů, původně Frankfurter bahnhof (Frankfurtské nádraží, 1842–1845) a 'Schlesischer Bahnhof (Slezské nádraží, od 1852). V provozu od roku 1842, od roku 1882 průjezdné. Po dobu rozdělení města bylo nejvýznamnějším nádražím Východního Berlína, v letech 1987–1998 se jmenovalo Berlin Hauptbahnhof.
  • Berlin Anhalter Bahnhof (Berlín anhaltské nádraží) bylo koncové nádraží zprovozněné roku 1841 a rozšířené roku 1880, provoz zastaven roku 1952. Roku 1960 bylo až na fragment zbouráno.
  • Berlin Potsdamer Bahnhof (Berlín postupimské nádraží)
  • Stettiner Bahnhof (Berlín štětínské nádraží)
  • Berlin Hamburger Bahnhof (Berlín hamburské nádraží) bylo koncové nádraží zprovozněné roku 1846. Patřilo k nejstarším nádražím v Německu. Osobní doprava byla pozastavena roku 1884 vzhledem ke konkurenci v blízkosti se nacházejícího Lehrtského nádraží. Do 80. let 20. století bylo nádraží v malém měřítku používáno pro nákladní dopravu. Od roku 1906 zde sídlilo stavební a dopravní muzeum, od roku 1996 Muzeum pro současné umění.
  • Berlin Friedrichstraße, průjezdní nádraží, v provozu od roku 1882. Po dobu rozdělení města zde byl jediný hraniční přechod. Dnes slouží hlavně regionální dopravě (S-Bahn, metro).
  • Berlin Görlitzer Bahnhof (Berlín zhořelecké nádraží), koncové nádraží; v provozu 1866–1951, do roku 1976 postupně zbouráno. Dnes se podle něj jmenuje jen stanice metra.

Berlin Hauptbahnhof
Po pádu Berlínské zdi v roce 1989 začal berlínský senát diskutovat o novém dopravním konceptu, této diskuse se účastnily i německé dráhy Deutsche Bundesbahn AG. Jednalo se nejen o vyřešení pozůstatků minulosti (faktické rozdělení dopravy na dvě nepropojené části), ale i o podtržení skutečnosti, že Berlín je hlavním městem. Elementární roli v těchto konceptech hrálo zřízení ústředního nádraží ve městě. Roku 1992 bylo rozhodnuto zřídit takové nádraží na místě dřívějšího Lehrtského nádraží, 1993 byla pro tento projekt vypsána soutěž, ve které zvítězil architekt Meinhard von Gerkan s partnery.



S pracemi bylo započato 1995 vrtáním nového tunelu, který má čtyři tubusy pro dálkovou a regionální dopravu, dva tubusy pro metro a jeden tubus pro silniční dopravu. Během těchto prací, které trvaly až do roku 2005, musel být v letech 1996 až 1998 přeložen tok Sprévy. Od roku 2001 se pracovalo na nových viaduktech. Roku 2002 se započalo s výstavbou zastřešení horní haly, která se skládá ze zasklené ocelové konstrukce, celkem z kolem 8000 segmentů, každý jiných rozměrů.



Nádraží bylo slavnostně otevřeno 26. května 2006 za doprovodu mnoha koncertů a jiných masových shromáždění. Nádražní budova se skládá z celkem pěti podlaží, z nichž dvě slouží dopravě, v ostatních jsou obchody, úřady apod. Horní podlaží (ve výšce 10 m nad úrovní terénu) je určeno městské a regionální dopravě (4 koleje), v hloubce 15 m pod úrovní terénu se nachází nástupiště (8 kolejí) pro dálkovou dopravu; stanice metra byla otevřena 8. srpna 2009.

Na celkem třech podlažích s plochou kolem 15 000 m2 je místo pro současně asi 80 obchodů, butiků, restaurací a dalších zařízení. Dvě mostní budovy napříč přes hlavní halu skýtají 42 000 m2 plochy různým úřadům.

Berlin Zoologischer Garten (Berlín Zoologická zahrada), také: Berlin ZOO, je průjezdné nádraží v Berlíně; do provozu bylo uvedeno roku 1882 a dodnes slouží.

Původně bylo nádraží vzato do provozu jako součást městské dopravy. Nádraží se stalo dopravním uzlem: mimo dálkovou dopravu se zde nachází stanice S-Bahn, pod úrovní stanice metra a těsně vedle pak jedno z největších berlínských autobusových nádraží.



Během rozdělení Berlína bylo nádraží Berlín ZOO nejdůležitějším nádražím západních sektorů, přestože má jen dvě nástupiště (společně pro S-Bahn i ostatní železniční dopravu).

K dalším fenoménům známosti nádraží patří i jeho nechvalně proslulá role jako středisko obchodu s drogami (dějiště románu My děti ze stanice ZOO).



V novém dopravním konceptu německých drah nádraží ztratilo na významu, dálková doprava je zrušena, zůstávají pouze regionální spojení.

Berlin Friedrichstraße je průjezdní nádraží v Berlíně; do provozu bylo uvedeno roku 1882 a dodnes funguje. Původní stavba z roku 1882 podle plánů architekta Johannese Vollmera brzo přestala dostačovat nárokům a byla roku 1914 stržena; na jejím místě projektoval architekt Carl Theodor Brodführer nové nádraží, které bylo uvedeno do provozu roku 1925 a slouží dodnes. Nádraží bylo původně určeno i dálkové dopravě, dnes zde hraje roli pouze regionální doprava, hlavní využití je pro metro a městskou dráhu S-Bahn.
Během rozdělení Berlína se zde nacházel jediný hraniční přechod mezi východem a západem přímo uprostřed Východního Berlína, snadno dosažitelný západoberlínskými linkami metra a S-Bahnu.