Kancléř Adenauer ignoroval zprávy, že vyroste Berlínská zeď

Spojené státy a Velká Británie věděly před 50 lety předem o stavbě Berlínské zdi přímo od Sovětů, západoněmecký kancléř Konrád Adenauer však informace od rozvědky nebral v potaz. Podle magazínu Focus to vyplývá z nově zveřejněných dokumentů západoněmecké rozvědky BND. Tyto dokumenty současně zpochybňují tvrzení některých tehdejších čelných představitelů Spolkové republiky, že o plánovaném uzavření hranice mezi východní a západní částí města v noci 13. srpna 1961 neměli až do poslední chvíle tušení.

O tom, že západní velmoci byly o chystaném postavení bariéry dopředu informovány a v tichu to akceptovaly, se bonnská vláda dozvěděla čtyři dny poté, co vyrostla. Podle zprávy BND předložené ministrům 17. srpna to Moskva sdělila americkému a britskému veliteli Berlína. Podle Focusu bylo toto zjištění velmi bolestné zejména pro tehdejšího prozápadního kancléře Konrada Adenauera, a možná i proto byl obsah schůzky označen za přísně tajný a nedostal se ani do záznamu o jednání kabinetu.

Sám Adenauer měl přitom podle BND indicie, že se "něco chystá", přímo od Sovětů. Velvyslanec v Bonnu Andrej Smirnov podle dokumentů citovaných zpravodajským časopisem "učinil jisté náznaky o předběžném sovětsko-americké dorozumění" v otázce hranice mezi západním a východním sektorem Berlína.

Zprávy BND čítající dohromady pět tisíc stran podle Focusu ukazují, že rozvědka Adenauerovu vládu i západoberlínskou radnici v čele s pozdějším kancléřem Willym Brandtem dlouho dopředu před hrozícím přehrazením města varovala. Politici však tato varování nebrali dostatečně vážně, snad i kvůli nadcházejícím volbám, kde chtěl konzervativce Adenauera o post kancléře připravit právě socialista Brandt. On i jeho tehdejší mluvčí Egon Bahr ve svých pamětech například tvrdili, že je radikální opatření východoněmeckého režimu před odlivem obyvatel překvapilo a západoněmecká rozvědka je na něj předem neupozornila.

Stavba zdi v listopadu 1961. "Je zřejmé, že BND byla mnohem lépe informována, než politici celá desetiletí chtěli, abychom si mysleli," poznamenala k novým zjištěním německá historička Daniela Münkelová.

Podle časopisu Der Spiegel pochází první hlášení na toto téma už z 13. ledna 1961. "Vláda sovětské okupační zóny má v úmyslu bez ohledu na další vývoj na mezinárodní úrovni v příštích měsících uskutečnit svůj plán změnit sektorovou hranici v Berlíně ve státní hranici," stojí v dokumentu.

Konkrétní datum přísně utajované operace BND podle Focusu zjistila teprve několik dní před osudným 13. srpnem. Také tato zpráva nevyvolala v Bonnu nebo na západoberlínské radnici větší pozornost.

Ani poté, co v polovině srpna 1961 přeťal berlínské ulice ostnatý drát, ale nebylo podle BND ještě pozdě následné výstavbě betonového valu zabránit. Ještě v roce 1986 ve svých zprávách rozvědka upozorňovala na hlášení z krizového období, podle nichž Moskva chtěla pouze otestovat reakci Západu. Pokud by tehdy spojenci dráty hned strhli nebo pohrozili vojenským zákrokem, sovětský vůdce Nikita Chruščov by podle názoru západoněmeckých agentů couvl.

Tak ať

Západní mocnosti nic z toho však neudělaly a jejich diplomatická reakce přišla se zpožděním – britský ministerský předseda Harold Macmillan se o rozdělení metropole dozvěděl při lovu kachen a americký prezident John Kennedy při jachtaření, oba s odsouzením nijak nespěchali a reagovali pouze běžnými diplomatickými kanály. Podle Focusu nově zpřístupněné archivní dokumenty BND potvrzují domněnky některých historiků, že Washington ani Londýn na sporu neměly zájem, neboť jim vyřešení "berlínské otázky" tímto způsobem vyhovovalo.