Peter Fechter – slavný mezi mrtvými
Čtvrť Kreuzberg, nedaleko známého Checkpointu Charlie, to byl vysněný cíl Petera Fechtera. Zedník z Východního Německa chtěl
prchnout do Západního Berlína zhruba rok po stavbě berlínské zdi. Neměl k tomu daleko, několik výstřelů ze samopalu a hodina
umírání na východní straně zdi byli proti.
S přítelem Helmutem Kulbeikem vytvořili jednoduchý plán. Ukrýt se v truhlářské dílně ze které se dalo vyskočit přímo do pásma smrt, počkat do noci, skočit, přeběhnout pásmo smrti a překonat dva metry vysokou zeď s ostnatým drátem, za ním je čekala už jen svoboda. Bez Stasi, propagandy a SED (Sjednocená socialistická strana). Možná měl v plánu dostat se do Západního Německa nebo dokonce emigrovat do USA, nic z toho se však nakonec nekonalo.
Když přelezli první zátaras a dobíhali ke zdi s ostnantým drátem, ozvaly se výstřely ze samopalu. Na západní straně za začaly
srocovat davy lidí. Helmut Kulbeik se přes zeď dostal, Peter Fechter byl zasažen do zad a spadl za zeď do pásma smrti. Ležel
a krvácel. Na světoznámé fotografii je zachycen mladý polomrtvý chlapec, který má na nohou těsné džínsy a na hlavě mu stále
drží modní patka. Lidé ze západní strany volali o pomoc. Pohraniční stráž NDR ale měla strach, zhruba dva týdny před tímto
incidentem byli postřeleni dva pohraničníci lidmi, kteří se snažili o útěk. „Rudi Arnstadt, pohraničník DDR, pravděpodobně
zemřel po zásahu z kulky vystřelené jednoho ze západních policistů,“ tak udůvodnil východní nečinnost velitel pohraniční stráže NDR.
Západ pravděpodobně na popud amerického velitele měl zákaz jakkoliv narušovat území za zdí, takže i jakoukoliv manipulaci
s umírajícím člověkem. Jeden z amerických vojáků měl údajně říci: „To není náš problém.“ Peter Fechter ležel v bolestech,
krvácel, umíral. Hodinu trvalo než mu byla poskytnuta pomoc slušelo by se napsat, ale nikoliv. Hodinu trvalo než zemřel
v důsledku ztráty krve. Stovky lidí ze západní strany křičely:„Vrazi!“
Až východoněmecký důstojník spustil akci k odstranění již bezvládného těla, neúspěšně se snažili východoněmečtí pohraničníci vytvořit kouřové clony, aby fotografové na západní straně nemohli konat svoji práci. Následně byl Peter Fechter v policejní nemocnici prohlášen za mrtvého.
Patolog Otto Prokop prohlásil: „Stejně mu nebylo pomoci, kulka způsobila tolik vnitřních zranění, že by stejně umřel.“
Rolf Friedrich a Erich Schreiber splnili vojenskou povinost a zabránili narušiteli v pokusu o útěk. Velitel hlídky a dva
z pohraničníků, kteří zasáhli, byli za svoji střelbu odměněni prémiemi. V roce 1997 stanuli před soudem, kde byli obviněni
za vraždu. Rosudky zněly: dvacet a jednadvacet měsíců vězení. Třetí střelec totiž umřel a nebylo možné určit, kdo vypálil smrtící ránu.
Na památku Petera Fechtera byl na západní straně položen kříž. Týden po smrti východoněmeckého zedníka přivítal na tomto místě sbor Yaleské univerzity písní Ave, verum corpus starostu Willyho Brandta. Rok po Fechterově smrti zde Willy Brandt a velitel
americké armády James Polk položili na místo pamětní věnec. Rok po pádu zdi byl na Zimerstrasse vybudován přesně na místě úmrtí
památník Peter-Fechter-Stelle.
Peter Fechter ale nakonec možná zachránil několik dalších životů toužících po svobodě, negativní publicita díky fotografiím umírajícího mladíka vedla NDR v vydání pokynu: „Narušitelé hranice zranění v důsledku použití palné zbraně mají být okamžitě a bez prodlení /zdůrazněno i v originále/ zachráněni a převezeni do vnitrozemí k poskytnutí první pomoci, tak aby je nebylo vidět z nepřátelské strany.“*
Peter Fechter byl jen jeden z mnoha obětí berlínské zdi a režimu NDR, stal se ale největším mučedníkem a problémem komunistického režimu, kde propaganda nezmohla nic.
