Zdi dneška
Berlínská zeď i vnitroněmecká hranice z větší části svoji úlohu splnila.
Omezily se na minimum útěky odborníků, vzdělaných a kvalifikovaných dělnáků, stabilizovaly pohyb obyvatelstva
a dostaly ho pod kontrolu, zredukovaly ilegální výměnu peněz, umožnily neomezený "rozvoj" socialistické
ekonomiky, snížily strach z pronikání západních agentů a zamezily pronikání západních ideálů demokracie a
kapitalismu.
Berlínská zeď a vnitroněmecká hranice nepřestavovaly účinný model moderního systému zátarasů a překážek, neboť technologie v posledních 30ti letech značně pokročily. Nicméně určitou podobnost s vnitroněmeckou hranicí můžeme dnes nalézt v Izraeli u zdí na zípadním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, u víceméně neúčinných zátarasů na hranici USA a Mexika, u zdí v marocké Západní Sahaře, u skromné bariéry mezi Thajskem a Malajsií a jinde.
Hlavní rozdíl mezi "železnou oponou" - zdí v NDR (a samozřejmě i v ČSSR) a Americko-Mexickou hranicí je v tom, že v USA hranice chrání jejich zemi před nájezdy převážně ekonomických uprchlíků o které žádná země nestojí. Zatímco naše sloužila jako kriminál. Železná opona byla proto, aby lidé neutíkali ze zdejšího obřího koncentráku sociálismu.
Přehled hlavních fungujících či stavěných bariér, plotů či zdí ve světě
Bariéra mezi Mexikem a USA
Jednou z nejznámějších bariér současnosti je zeď na 3 200 kilometrů dlouhé hranici mezi Mexikem a Spojenými státy.
Železná bariéra se zatím rozprostírá na třetině délky hranice a na mnoha místech je doplněná o infračervené senzory, kamery, radary, pozorovací věže a detektory pohybu.
Nákladná opatření mají jediný účel - zastavit příliv levné pracovní síly z Mexika a dalších států Střední Ameriky do USA a také znesnadnit pašování drog.
První části bariéry tu Washington postavil už v roce 1991 a dodnes za ochranu svého pracovního trhu utratil 2,5 miliardy dolarů. Další prostředky podle BBC v budoucnu spolkne výstavba virtuálního plotu, což znamená, že na hranici sice nebude pevná zeď, zato tu ale budou desítky kamer a elektronických čidel.
Podle mexické komise pro lidská práva má zeď na svědomí 5 600 lidských životů. Většinu obětí si ale vyžádají vysoké teploty v poušti, které uprchlíci po strastiplné cestě nevydrží.
Bariéra mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu
Bariéra oddělující Izrael a palestinská území na Západním břehu Jordánu budí v současné době asi největší kontroverze. V reálu je tato diskutovaná bariéra kombinací plotu, ostnatého drátu, příkopu a betonových desek.
V některých částech jsou zabudované senzory, nebo je prostor vysypaný pískem k identifikaci otisků bot. Zeď na některých místech chrání až šedesátimetrová nárazníková zóna.
Stavba dostala v Izraeli zelenou v roce 2002 a nyní je hotovo téměř 60 % z její celkové délky, na deseti procentech se pracuje a třetina zůstává prozatím nedobudována.
Spory se vedou především o to, kudy bariéra, která je ztělesněním blízkovýchodního konfliktu, vede. V 85 % totiž stojí na palestinských okupovaných územích a jen asi 15 % respektuje takzvanou zelenou linii, což je mezinárodně uznaná hranice mezi oběma územími.
V roce 2004 mezinárodní soudní dvůr v Haagu výstavbu zdi zakázal. Izrael však tvrdí, že zeď chrání občany židovského státu před Palestinci a čísla mu dávají za pravdu - počet útoků radikálních Palestinců se opravdu zmenšil.
Obyvatelé Západního břehu zeď naopak vnímají jako stavbu, která porušuje jejich lidská práva a ve skutečnosti jen maskuje expanzi Izraele, který na zabraných územích staví židovské osady. Bariéra na mnoha místech odděluje někdejší sousedy a znesnadňuje Palestincům hledání práce.
Bariéra na Korejském poloostrově
Demilitarizovaná zóna odděluje Severní a Jižní Koreu od války na Korejském poloostrově mezi lety 1950 a 1953. Koreje rozděluje zhruba podél 38. rovnoběžky. BR> I přes svůj název, podle něhož by neměly být v oblasti žádné zbraně, je čtyři kilometry široké pásmo jedním z nejopevnějších míst na světě a po pádu Berlínské zdi také posledním pohrobkem železné opony.
Význam zaminované zóny, na kterou se chodí dívat turisté z obou stran vojenskými dalekohledy, roste podle toho, jaký je zrovna vztah mezi oběma Korejemi. Nyní by i nepatrná provokace v tomto prostoru mohla zažehnout konflikt nedozírných následků.
Bariéra mezi Indií a Pákistánem
Pákistám má zeď i při své východní hranici s Indií a je to zároveň jedna z nejvýbušnějších bariér na světě. Zdi, ostnaté dráty a barikády se táhnou po téměř polovině 2 900 kilometrů dlouhé hranice a Indie ji plánuje prodloužit na téměř celou hranici.
Budování zdi mezi dvěma jadernými mocnostmi zahájila Indie už na konci osmdesátých let. Hlavním argumentem tehdy byl boj proti terorismu v Pandžábu a Radžastánu.
Ještě neprostupnější je bariéra podél takzvané "Line of Control" v Kašmíru. Ostnatý drát je tu doplněný nejmodernější technikou a minovými poli.
Bariéra na Kypru
Problém Kypru se táhne historií jako nekonečná nit. Svůj počátek má už na začátku 60. let, kdy musela do sporu mezi tureckými a řeckými Kypřany zasáhnout OSN a vytyčit mezi oběma komunitami linii.
Bariéra se z ní stala v roce 1974, kdy turecké síly začaly okupovat severní část ostrova na protest proti převratu, který řeckým Kypřanům pomohli zosnovat Řekové.
Země nikoho, z obou stran obehnaná ostnatým drátem, zůstává pod kontrolou OSN a o dalším řešení v současnosti obě strany diskutují. První přechod mezi oběma části ostrova se otevřel téměř po 30 letech v roce 2003.
Berlínská zeď a vnitroněmecká hranice nepřestavovaly účinný model moderního systému zátarasů a překážek, neboť technologie v posledních 30ti letech značně pokročily. Nicméně určitou podobnost s vnitroněmeckou hranicí můžeme dnes nalézt v Izraeli u zdí na zípadním břehu Jordánu a v pásmu Gazy, u víceméně neúčinných zátarasů na hranici USA a Mexika, u zdí v marocké Západní Sahaře, u skromné bariéry mezi Thajskem a Malajsií a jinde.
Hlavní rozdíl mezi "železnou oponou" - zdí v NDR (a samozřejmě i v ČSSR) a Americko-Mexickou hranicí je v tom, že v USA hranice chrání jejich zemi před nájezdy převážně ekonomických uprchlíků o které žádná země nestojí. Zatímco naše sloužila jako kriminál. Železná opona byla proto, aby lidé neutíkali ze zdejšího obřího koncentráku sociálismu.
Přehled hlavních fungujících či stavěných bariér, plotů či zdí ve světě
|
název (typ) |
země |
účel |
|
demilitarizovaná |
KLDR/Jižní Korea |
nárazníková zóna |
|
plot |
Egypt/pásmo Gazy |
proti ilegální imigraci a terorismu |
|
hraniční plot |
Španělsko (území |
proti ilegální imigraci |
|
plot |
Botswana/Zimbabwe |
proti ilegální imigraci |
|
bariéra v Kašmíru |
Indie/Pákistán |
proti terorismu (spor o území) |
|
bariéra |
Saúdská Arábie/Jemen |
proti ilegální imigraci |
|
hraniční ocelový |
USA/Mexiko |
proti ilegální imigraci a pašování drog |
|
plot |
Indie/Bangladéš |
proti ilegální imigraci |
|
plot |
Indie/Barma |
proti pašování drog a terorismu |
|
plot |
Čína/KLDR |
proti ilegální imigraci |
|
bezpečnostní plot |
Izrael/západní břeh |
proti terorismu (spor o území) |
|
plot |
Írán/Pákistán |
proti pašování drog |
|
bagdádská zeď |
Irák (Bagdád) |
na ochranu sunnitů ve čtvrti Azamíja |
Bariéra mezi Mexikem a USA
Jednou z nejznámějších bariér současnosti je zeď na 3 200 kilometrů dlouhé hranici mezi Mexikem a Spojenými státy.
Železná bariéra se zatím rozprostírá na třetině délky hranice a na mnoha místech je doplněná o infračervené senzory, kamery, radary, pozorovací věže a detektory pohybu.
Nákladná opatření mají jediný účel - zastavit příliv levné pracovní síly z Mexika a dalších států Střední Ameriky do USA a také znesnadnit pašování drog.
První části bariéry tu Washington postavil už v roce 1991 a dodnes za ochranu svého pracovního trhu utratil 2,5 miliardy dolarů. Další prostředky podle BBC v budoucnu spolkne výstavba virtuálního plotu, což znamená, že na hranici sice nebude pevná zeď, zato tu ale budou desítky kamer a elektronických čidel.
Podle mexické komise pro lidská práva má zeď na svědomí 5 600 lidských životů. Většinu obětí si ale vyžádají vysoké teploty v poušti, které uprchlíci po strastiplné cestě nevydrží.
Bariéra mezi Izraelem a Západním břehem Jordánu
Bariéra oddělující Izrael a palestinská území na Západním břehu Jordánu budí v současné době asi největší kontroverze. V reálu je tato diskutovaná bariéra kombinací plotu, ostnatého drátu, příkopu a betonových desek.
V některých částech jsou zabudované senzory, nebo je prostor vysypaný pískem k identifikaci otisků bot. Zeď na některých místech chrání až šedesátimetrová nárazníková zóna.
Stavba dostala v Izraeli zelenou v roce 2002 a nyní je hotovo téměř 60 % z její celkové délky, na deseti procentech se pracuje a třetina zůstává prozatím nedobudována.
Spory se vedou především o to, kudy bariéra, která je ztělesněním blízkovýchodního konfliktu, vede. V 85 % totiž stojí na palestinských okupovaných územích a jen asi 15 % respektuje takzvanou zelenou linii, což je mezinárodně uznaná hranice mezi oběma územími.
V roce 2004 mezinárodní soudní dvůr v Haagu výstavbu zdi zakázal. Izrael však tvrdí, že zeď chrání občany židovského státu před Palestinci a čísla mu dávají za pravdu - počet útoků radikálních Palestinců se opravdu zmenšil.
Obyvatelé Západního břehu zeď naopak vnímají jako stavbu, která porušuje jejich lidská práva a ve skutečnosti jen maskuje expanzi Izraele, který na zabraných územích staví židovské osady. Bariéra na mnoha místech odděluje někdejší sousedy a znesnadňuje Palestincům hledání práce.
Bariéra na Korejském poloostrově
Demilitarizovaná zóna odděluje Severní a Jižní Koreu od války na Korejském poloostrově mezi lety 1950 a 1953. Koreje rozděluje zhruba podél 38. rovnoběžky. BR> I přes svůj název, podle něhož by neměly být v oblasti žádné zbraně, je čtyři kilometry široké pásmo jedním z nejopevnějších míst na světě a po pádu Berlínské zdi také posledním pohrobkem železné opony.
Význam zaminované zóny, na kterou se chodí dívat turisté z obou stran vojenskými dalekohledy, roste podle toho, jaký je zrovna vztah mezi oběma Korejemi. Nyní by i nepatrná provokace v tomto prostoru mohla zažehnout konflikt nedozírných následků.
Bariéra mezi Indií a Pákistánem
Pákistám má zeď i při své východní hranici s Indií a je to zároveň jedna z nejvýbušnějších bariér na světě. Zdi, ostnaté dráty a barikády se táhnou po téměř polovině 2 900 kilometrů dlouhé hranice a Indie ji plánuje prodloužit na téměř celou hranici.
Budování zdi mezi dvěma jadernými mocnostmi zahájila Indie už na konci osmdesátých let. Hlavním argumentem tehdy byl boj proti terorismu v Pandžábu a Radžastánu.
Ještě neprostupnější je bariéra podél takzvané "Line of Control" v Kašmíru. Ostnatý drát je tu doplněný nejmodernější technikou a minovými poli.
Bariéra na Kypru
Problém Kypru se táhne historií jako nekonečná nit. Svůj počátek má už na začátku 60. let, kdy musela do sporu mezi tureckými a řeckými Kypřany zasáhnout OSN a vytyčit mezi oběma komunitami linii.
Bariéra se z ní stala v roce 1974, kdy turecké síly začaly okupovat severní část ostrova na protest proti převratu, který řeckým Kypřanům pomohli zosnovat Řekové.
Země nikoho, z obou stran obehnaná ostnatým drátem, zůstává pod kontrolou OSN a o dalším řešení v současnosti obě strany diskutují. První přechod mezi oběma části ostrova se otevřel téměř po 30 letech v roce 2003.
