Budova velvyslanectví ČR v Berlíně
je zastupitelský úřad ČR ve Spolkové republice Německo s diplomatickou působností pro území Německa a konzulární působností pro Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko, Šlesvicko-Holštýnsko, Berlín, Hamburk, Brémy, Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko.
Velvyslanectví sídlí v moderní budově na rohu ulic Wilhelmstraße a Mohrenstraße, ve východní části města (tehdy Východní Berlín). Původně byla současná velká budova z roku 1978 ambasádou ČSSR v NDR, dnes patří samostatné České republice. Jedná se o jednu z mála novostaveb v této části města a také o jednu z ukázek československého brutalismu. Architekty stavby byli manželé Věra a Vladimír Machoninovi, kteří navrhli také obchodní domy Kotva a DBK.
Budova je čtvercového půdorysu (50 × 50 m), který je ještě rozdělen na dva stejně velké trojúhelníky, jeden šestipodlažní, d ruhý pětipodlažní (podobně jako třeba DBK je rozděleno na dvě několikapodlažní části). Konstrukce celé stavby je betonová, monolitická. Obklad vnějších stěn, resp. sešikmených částí parapetů, pak tvoří liberecká žula, dvoje boční schodiště z této struktury vyčnívají, ty pak byly obložené eloxovaným hliníkem v tmavé barvě. Okna u většiny místností byla použitá velká, tónovaná do kouřové barvy,[2] naopak okna u schodišť jsou úzká, lomená. Interiér odpovídá vrcholu tehdejší normalizace; typická je například imitace dřeva použitá pro obklad jednotlivých místností, spoustu dalších dekorativních prvků bylo též dřevěných. Většina místností je navíc díky dřevěným posuvným příčkám upravitelná.
Přesto bývá stavba často kritizována. Jednak například právě kvůli kouřovým sklům, která jsou nekvalitní a neumožňují dostatek světla v pracovnách, jednak z důvodu nevyhovujícího vytápění a klimatizace.
Objekt velvyslanectví byl do poloviny 80-tých let umístěn na nezastavěném prostranství v bezprostřední blízkosti tzv. bezpečnostní zóny u Berlínské zdi. Výrazná stavba čtvercového půdorysu o rozměrech 50 na 50 metrů s prvky "brutalismu" (architektonický styl 2.pol. 20. století) je diagonálně rozdělena na dva pomyslné trojúhelníky, jeden šestipodlažní, druhý pětipodlažní. Konstrukce budovy je betonová, monolitická s výraznými prvky v pohledovém betonu (sloupy v přízemí a vysoký betonový rošt nad sály prvního patra), které se projevují do vzhledu objektu.
Architektura budovy je charakteristická průběžnými šikmými plochami parapetů obloženými libereckou žulou, průběžnými skleněnými pásy vertikálně zalomených oken a kontrastními vertikálními tělesy dvou schodišť v tmavě eloxovaném obkladu. Hlavní reprezentační prostory, pracovna velvyslance, přijímací salonky, společenské prostory jsou situovány do 1.patra a výrazně se svými skleněnými kubistickými tvary promítají do exteriéru budovy. V druhém, třetím a čtvrtém patře je půdorys zastavěn pouze částečně po obvodu kancelářskými trakty kolem centrální střešní zahrady situované na stropě 1.patra.
je součástí architektonického návrhu a vychází zcela z designu 70-tých let. Již oranžová vstupní hala zvýrazňuje rozdíl k vnější podobě budovy. V přízemí se také nachází 3 malé zasedací místnosti v barvě zelené, žluté a červené. Interiér všech místnosti a kinosálu, zasedacích místností nebo reprezentačních prostor atd. byl včetně nábytku navržen s ohledem na konkrétní místnost a účel kterému měla sloužit. Většina místností je díky dřevěným mobilním příčkám variabilní. Prostoru rovněž dominují dřevěné obklady.
Budova již od svého vzniku poutala díky svému výraznému vzhledu včetně interiéru a také díky své poloze značnou pozornost jak odborné tak široké veřejnosti na obou stranách Berlínské zdi. V blízkosti budovy se nacházela vyhlídková plošina umístěná na dnešním Postupimském náměstí, která umožňovala návštěvníkům západního Berlína pohled na život za zdí. Tomuto pohledu budova velvyslanectví dlouhá léta dominovala. I dnes při mohutném stavebním boomu, který Berlín za poslední dekádu zažil, budova stále přitahuje pozornost. Jedním z mnoha pokusů o expresivní vyjádření působení stavby na diváka je její označení deníkem Bild coby "vesmírné lodi" uprostřed pulsujícího města.
Rekonstrukce české ambasády
Projekt rekonstrukce české ambasády v Berlíně, interiéru a autorský dohled při rekonstrukci vyjde asi na 19,5 milionu korun. Celkový plán na rekonstrukci za víc než půl miliardy schválila vláda v roce 2017. Na práci v budově, která se kvůli nevyhovujícímu stavu podle MZV využívá jen z jedné třetiny, si stěžují zaměstnanci. Ti přisuzují některé své zdravotní problémy špatnému stavu velvyslanectví.
Ministerstvo v informaci pro kabinet uvádí, že jediným dodavatelem může být autorka stavby Věra Machoninová. "Účast původního autora v projektovém procesu je klíčová z důvodu nutnosti zachování architektonické kvality při změnách stavby. Může být zajištěna buď přímým provedením zakázky na zpracování projektové dokumentace, nebo formou co nejužší spolupráce - autorského dohledu v souladu se zákonem," uvedl resort. Protože se chystají komplexní úpravy a hrozilo by poškození autorského díla, je nutný souhlas autora či zadání zakázky přímo jemu, dodalo ministerstvo.
Budoucnost stavby se řešila opakovaně. Kabinet v září 2017 schválil rekonstrukci, která se měla podle tehdejších plánů uskutečnit v letech 2021 až 2023. Celkové náklady by měly být 500 milionů korun, s dvacetiprocentní rezervou, s níž vládou schválený plán počítá, mohly vyšplhat na zhruba 727 milionů. Aktuální materiál počítá s uzavřením smlouvy na roky 2020 až 2024.
Objekt ambasády je sice bez zjevných statických poruch, stav materiálů ale odpovídá jejich stáří a vyžaduje nezbytně renovaci. Zvolené materiály svými vlastnostmi a technickými parametry odpovídají 70. létům minulého století, lze předpokládat i přítomnost azbestu. Někteří zaměstnanci velvyslanectví podle informací ČTK dávají své zdravotní obtíže do souvislosti s azbestem, podle Černínského paláce jsou ale hodnoty v normě.
Přes velkou spotřebu energií navíc v budově nelze udržovat vhodnou teplotu. Dílčími úpravami se podařilo částečně snížit provozní náklady, přesto se roční náklady na spotřebu energií pohybují ve výši deseti milionů korun. Vedle nových kanceláří mají při rekonstrukci v budově vzniknout rezidence velvyslance a 22 bytů pro zaměstnance.
