Příběhy zdi
Totalitní režim si dal na stavbě zdi, která měla být neprůchozí, opravdu záležet. Už při prvních hodinách
její existence, v noci z 12. na 13. srpna roku 1961, představitelé komunistické vlády věděli, že západní část
velkoměsta obepnou zdí beze zbytku celou.
Ať se jednalo o pole nebo hustě zastavěnou oblast, všude byl uplatněn stejný model. Východoněmečtí obyvatelé mohli
přijít maximálně k informační tabuli o blížící se hranici, která byla umístěna několik metrů před první ochrannou
zdí nebo plotem.
Teprve za první částí této ochrany se nacházelo i takzvané "pásmo smrti". To bylo široké 30 až 50 metrů a vedle
všudypřítomných strážníků zde byly také strážní věže, samostřílné kulomety, nášlapné miny, hlídací psi.
Dobová fotografie - vpravo první ochranná zeď, poté výběh pro psy, elektrický plot, písek se samostřílnými kulomety, betonová cesta pro stráže, minové pole, příkop a vzadu vlevo samotná berlínská zeď
Až za ním stála samotná, tři metry vysoká zeď, která byla ve spodní části v průběhu desítek let "vylepšená" proti nájezdu těžkých aut. Aby nebylo možné zeď rozbořit, byly v ní umístěny i silné měděné dráty a na jejím vrchu byl jakýsi ovál, aby se člověk nemohl zavěsit a pomoci si k přelezení. Zeď se ale zároveň nacházela ještě na východě - komunisté pochopitelně neměli oprávnění cokoliv stavět v západních sektorech. Skutečná hranice tedy byla až metr za berlínskou zdí. Tam už se ale nikdo z východní strany nedostal. Na západní straně si lidé stavěli i "vyhlídkové" plošiny, aby mohli sledovat, co se děje za hranicí.
Bernauer Straße je jediné místo v celém Berlíně, kde můžete spatřit samotnou zeď, pásmo smrti i druhou ochrannou zeď v původní podobě.
Hranice si nevybírala, a jak již bylo řečeno, procházela snad vším možným. Kuriózní byl kostel nacházející se poblíž nádraží Nordbahnhof - přímo uprostřed pásma smrti. I ten musel být pod nátlakem východoněmecké vlády zlikvidován. Dnes se na jeho místě nachází památník.
Nejznámější oběť zdi - Peter Fechter
Asi nejznámějším nezdařeným útěkem je pokus osmnáctiletého Petera Fechtera, kterého postřelili ve chvíli, kdy překonal všechny nástrahy v pásmu smrti a dostal se až ke zdi. Byl živý ještě dvě hodiny, ale východoněmecká stráž ho nechala vykrvácet. Fotografie umírajícího mladíka, kterou pořídil západoněmecký novinář, oblétla během hodiny největší světové agentury a média. Celý incident se odehrál v roce 1962 v ulici Zimmerstrasse poblíž nejznámějšího hraničního přechodu Checkpoint Charlie, který je dodnes uchován jako atrakce pro německé i zahraniční návštěvníky. Strach byl v té době všudypřítomný, na pomoc umírajícímu se pochopitelně nevydal nikdo z východní, ale ani ze západní strany. Podle svědků Peter před svou smrtí vykřikl směrem ke strážným: "Vrazi!"
Enkláva Steinstücken - zabarikádovaná vesnice
Kuriózní situace nastala po stavbě zdi poblíž jezera Wannsee na západě města. Jelikož měl Západní Berlín spoustu enkláv, tedy malých území uprostřed NDR, vyskytl se pro východoněmeckou vládu problém, co s nimi. Nejznámější enklávou je v tomto ohledu vesnička jménem Steinstücken. Neprávem říkáme vesnička, jelikož se jedná o velmi malé území, které však náleží městu Berlín - v minulosti jeho západní části. Při procházkou Steinstückenem vás ale nic jiného než vesnice nenapadá. Několik málo vil, které se zde nacházejí, obehnali komunisté taktéž zdí.
Celých deset let se obyvatelé prakticky nemohli hnout z místa - většinu potravin sem zpočátku dopravovaly americké helikoptéry, a to i přesto, že se Západní Berlín nacházel jen kilometr odsud. Až v roce 1971 byla mezi Západem a Východem podepsána zvláštní smlouva o územních plánech v Berlíně. Steinstücken se tak po dlouhé době spojil se Západním Berlínem takzvanou Verbindungsstrasse (spojovací ulicí), na jejíž stranách byla ale rovněž postavena zeď.
Jako z filmu: Tady probíhala výměna špionů
Most Glienicker Brücke má bohatou poválečnou historii. Nachází se v jihozápadním Berlíně poblíž jezera Wannsee. Proslavil se především tím, že si zde americká tajná služba CIA a ruská KGB vzájemně vyměňovaly navzájem zajaté špiony. Výměny probíhaly za neuvěřitelně přísných podmínek. Tento most byl vybrán především z toho důvodu, že jedna jeho strana je v Postupimi (Braniborsko, bývalá NDR) a druhá již náleží městu Berlínu (dříve Západnímu Berlínu). Uprostřed se tedy nacházela hranice.
Výměny probíhaly způsobem, jaký známe z amerických akčních filmů. Z jedné strany vyslala KGB amerického špiona, ze druhé CIA ruského špiona. Ti se tváří v tvář setkali uprostřed mostu a pokračovali dále "na svou stranu". Tímto způsobem proběhly během totality celkem tři výměny. Mezi špiony byli i tři Češi.
Berlínská zeď v číslech
Dobová fotografie - vpravo první ochranná zeď, poté výběh pro psy, elektrický plot, písek se samostřílnými kulomety, betonová cesta pro stráže, minové pole, příkop a vzadu vlevo samotná berlínská zeď
Až za ním stála samotná, tři metry vysoká zeď, která byla ve spodní části v průběhu desítek let "vylepšená" proti nájezdu těžkých aut. Aby nebylo možné zeď rozbořit, byly v ní umístěny i silné měděné dráty a na jejím vrchu byl jakýsi ovál, aby se člověk nemohl zavěsit a pomoci si k přelezení. Zeď se ale zároveň nacházela ještě na východě - komunisté pochopitelně neměli oprávnění cokoliv stavět v západních sektorech. Skutečná hranice tedy byla až metr za berlínskou zdí. Tam už se ale nikdo z východní strany nedostal. Na západní straně si lidé stavěli i "vyhlídkové" plošiny, aby mohli sledovat, co se děje za hranicí.
Bernauer Straße je jediné místo v celém Berlíně, kde můžete spatřit samotnou zeď, pásmo smrti i druhou ochrannou zeď v původní podobě.
Hranice si nevybírala, a jak již bylo řečeno, procházela snad vším možným. Kuriózní byl kostel nacházející se poblíž nádraží Nordbahnhof - přímo uprostřed pásma smrti. I ten musel být pod nátlakem východoněmecké vlády zlikvidován. Dnes se na jeho místě nachází památník.
Nejznámější oběť zdi - Peter Fechter
Asi nejznámějším nezdařeným útěkem je pokus osmnáctiletého Petera Fechtera, kterého postřelili ve chvíli, kdy překonal všechny nástrahy v pásmu smrti a dostal se až ke zdi. Byl živý ještě dvě hodiny, ale východoněmecká stráž ho nechala vykrvácet. Fotografie umírajícího mladíka, kterou pořídil západoněmecký novinář, oblétla během hodiny největší světové agentury a média. Celý incident se odehrál v roce 1962 v ulici Zimmerstrasse poblíž nejznámějšího hraničního přechodu Checkpoint Charlie, který je dodnes uchován jako atrakce pro německé i zahraniční návštěvníky. Strach byl v té době všudypřítomný, na pomoc umírajícímu se pochopitelně nevydal nikdo z východní, ale ani ze západní strany. Podle svědků Peter před svou smrtí vykřikl směrem ke strážným: "Vrazi!"
Enkláva Steinstücken - zabarikádovaná vesnice
Kuriózní situace nastala po stavbě zdi poblíž jezera Wannsee na západě města. Jelikož měl Západní Berlín spoustu enkláv, tedy malých území uprostřed NDR, vyskytl se pro východoněmeckou vládu problém, co s nimi. Nejznámější enklávou je v tomto ohledu vesnička jménem Steinstücken. Neprávem říkáme vesnička, jelikož se jedná o velmi malé území, které však náleží městu Berlín - v minulosti jeho západní části. Při procházkou Steinstückenem vás ale nic jiného než vesnice nenapadá. Několik málo vil, které se zde nacházejí, obehnali komunisté taktéž zdí.
Celých deset let se obyvatelé prakticky nemohli hnout z místa - většinu potravin sem zpočátku dopravovaly americké helikoptéry, a to i přesto, že se Západní Berlín nacházel jen kilometr odsud. Až v roce 1971 byla mezi Západem a Východem podepsána zvláštní smlouva o územních plánech v Berlíně. Steinstücken se tak po dlouhé době spojil se Západním Berlínem takzvanou Verbindungsstrasse (spojovací ulicí), na jejíž stranách byla ale rovněž postavena zeď.
Jako z filmu: Tady probíhala výměna špionů
Most Glienicker Brücke má bohatou poválečnou historii. Nachází se v jihozápadním Berlíně poblíž jezera Wannsee. Proslavil se především tím, že si zde americká tajná služba CIA a ruská KGB vzájemně vyměňovaly navzájem zajaté špiony. Výměny probíhaly za neuvěřitelně přísných podmínek. Tento most byl vybrán především z toho důvodu, že jedna jeho strana je v Postupimi (Braniborsko, bývalá NDR) a druhá již náleží městu Berlínu (dříve Západnímu Berlínu). Uprostřed se tedy nacházela hranice.
Výměny probíhaly způsobem, jaký známe z amerických akčních filmů. Z jedné strany vyslala KGB amerického špiona, ze druhé CIA ruského špiona. Ti se tváří v tvář setkali uprostřed mostu a pokračovali dále "na svou stranu". Tímto způsobem proběhly během totality celkem tři výměny. Mezi špiony byli i tři Češi.
Berlínská zeď v číslech
-
Celková délka okolo celého Berlína: 155 km (z toho 43,1 km mezi východem a západem města, 111 km mezi Západním Berlínem a Braniborskem, tedy NDR)
- Počet strážních věží: 302
- Průměrná výška zdi: 3,60 metru
- Průměrná šířka zdi: 1,20 metru (k průměrné šířce je připočítávána i zábrana zabudovaná do země proti nájezdům těžkých a velkých vozů)
- Zdařené útěky: 5 075
- Počet obětí při útěcích: oficiálně 190, čísla se ale v různých zdrojích liší. Počtem usmrcených se zabývá mj. pracovní skupina 13. srpen, která ještě v roce 2000 uváděla 238 obětí, číslo pak snížila na 190.
