Hlavní nadpis

Palác republiky (německy Palast der Republik) byla stavba v Berlíně. Hlavním účelem budovy bylo sídlo parlamentu Německé demokratické republiky, ale vešly se sem i kulturní instituce jako nightkluby, galerie a restaurace.

Šlo o skutečně multifunkční budovu. Pod jednou střechou zasedal komunistický parlament, byla tu velká galerie, bary i sály pro pořádání kulturních akcí. Několikrát se odtud vysílala televizní estráda Ein Kessel Buntes známá i z československých předlistopadových obrazovek.
Nacházel se v Berlíně, na břehu řeky Spréva, mezi Schlossplatz a Lustgarten, (Mezi roky 1951-1994 se toto místo nazývalo Marx-Engles Platz, Marx-Engelsovo náměstí).

Palác byl postaven roku 1970 v typickém východoněmeckém stylu, s okny v barvě bronzu. Největším prostorem uvnitř byl víceúčelový přestvitelný sál pro 3000 - 12000 diváků. V roce 1976 se do budovy nastěhoval Volkskammer. Palác byl postaven na místě Berliner Stadtschloss (Berlínského kurfiřtského paláce) který byl poškozen během 2. světové války a v roce 1950 zbořen východoněmeckou vládou jako symbol pruského imperialismu.

Budova byla někdy nazývána jako Ballast der Republik („Přítěž republiky“), Erichs Lampenladen („Erichův obchod s lampami“, název připomínající východoněmeckého politika jménem Erich Honecker a 1001 lamp ve foyer), nebo Palazzo Prozzo. na Západ, přičemž se často uchylovali k podplácení Volkspolizei.

Po druhé světové válce se na to, jak naložit s problematickým místem, kde stával hohenzollernský palác, nikdo neptal. Bombardováním a požárem zdevastovaný zámek byl stržen a dodnes z něj zbylo jen několik soch a sousoší, umístěných v různých částech Berlína. Připomíná jej například Neptunova kašna poblíž známé Televizní věže.



Po spojení Východního a Západního Německa v roce 1990 ze zjistilo, že Palác je zamořen azbestem a tudíž pobyt v něm je značně nebezpečný. V roce 2003 byl palác kompletně vystěhován a připraven k demolici. V listopadu 2003, spolkový sněm rozhodl o zboření a také rozhodl o znovupostavení původního barokního zámku. Demolice začala 6. února 2006.

Palác republiky totiž stál z velké části na místě někdejší rezidence pruských a německých panovníků a na místě má být "Humboldtovo fórum". To zastřeší různé kulturní a vědecké instituce. Podobně jako v případě Paláce republiky však půjde o kontroverzní projekt. Podle průzkumu časopisu Super Illu totiž s postavením téměř repliky berlínského zámku nesouhlasí 61 procent Berlíňanů.



Na prostranství v centru Berlína, kde býval areál komunistického Paláce republiky a kde má být zbudována hrubá replika někdejšího císařského zámku, byl zatím postaven futuristický šestistěn. Prosklená stavba stojící naproti Muzejnímu ostrovu má několik příštích let sloužit jako výstavní prostor i jako vyhlídková platforma s kavárnou.

Takzvaný Humboldt-Box vysoký téměř 30 metrů bude zatím vyplňovat alespoň část volného prostoru, jenž v centru německé metropole vznikl po zbourání komunistického Paláce republiky.



Nejméně do roku 2014 odložila německá vláda výstavbu berlínského zámku na místě někdejšího komunistického Paláce republiky. Důvodem jsou plánované rozpočtové škrty, kvůli nimiž na sporný projekt za 552 milionů eur (14,3 miliardy Kč) nebudou v příštích třech letech peníze. Podle původního záměru už měla kopie sídla pruských panovníků v té době stát. Nedávný průzkum navíc ukázal, že většina Berlíňanů by se ho s lehkým srdcem vzdala.

Na prostranství nedaleko Alexandrova náměstí stával hohenzollernský palác do roku 1950. Během druhé světové války byl ale těžce poškozen bombardováním, a proto východoněmecká vláda rozhodla o jeho zbourání. O 20 let později místo něj vyrostl Palác republiky, v němž zasedal parlament bývalé NDR. Kvůli nebezpečnému množství azbestu ale předloni definitivně zmizel i tento symbol socialistického východního Německa. Dnes zde stojí obří konstrukce věštící "zmrtvýchvstání" městského zámku. Stavba repliky někdejšího císařského zámku, která se má po dokončení stát kulturním středobodem Berlína, je v plném proudu. Veřejnosti by se měla otevřít podle plánu v roce 2019.