Hlavní nadpis

Unter den Linden je jednou z nejznámějších a nejstarších ulic v Berlíně. Na konci 16. století sloužila jako spojnice mezi městským palácem (Berliner Stadtschloss) a parkem Tiergarten. Asi o padesát let později zde nechal pruský král, Fridrich Vilém I., vysadit zhruba 1000 lip a 1000 ořešáků, které sice z veliké části vymřely, nicméně lípy rostly dále a daly ulici své jméno. V 19. století se původně skromná ulice rozrostla na noblesní boulevard, kde se scházela nejvyšší elita a intelektuálové tehdejší společnosti. V době druhé světové války byla ulice z veliké části zničena a jelikož se po výstavbě Berlínské zdi nacházela ve Východním Berlíně, sloužila jako sídlo pro řadu velvyslanectví tehdejšího režimu. Po německém sjednocení zde Spolkový sněm nechal postavit několik budov, které nyní využívá jako reprezentativní kanceláře. V bezprostřední blízkosti Unter den Linden se nachází velvyslanectví USA a Francie (Pariser Platz) či Velké Británie a Maďarska (Wilhelmstrasse).

Ruské velvyslanectví je jednou z nejznámějších staveb na Unter den Linden. Budova, která byla původně ve vlastnictví ruského cara Mikuláše I., byla přestavěna v 50. letech 20. století ve stylu stalinistické architektury. Budova Státní knihovny má sice barokní fasádu, ale postavena byla až v letech 1903 - 1914. Knihovna skladuje na 10 milionů knih.V současnosti prochází rekonstrukcí, která by měla být dokončena v roce 2011.

Humboldtova univerzita, která se nachází vedle Státní knihovny, je nejstarší univerzitou v Berlíně. Založena byla v roce 1810 německým školním reformátorem a jazykovědcem, Wilhelmem von Humboldtem. Samotná budova je ještě starší, neboť byla postavena v letech 1748 - 1766 pro prince Heinricha, bratra Fridricha Velikého. V současné době se jedná o třetí největší univerzitu v Německu, kterou navštěvuje až 39.000 studentů.

Mezi budovou Humboldtovy univerzity a Státní opery se nachází náměstí Bebelplatz, které je pojmenované po vůdčím politikovi německé sociálně demokratické strany 19. století. Náměstí je bohužel známo i tím, že zde byly roku 1933 páleny knihy autorů Ericha Maria Remarqua či Thomase Manna. Dnes je tady památník v podobě proskleného okna v zemi, skrze které jsou vidět prázdné knižní regály. Na náměstí se také nachází první katolický kostel pruského království od doby reformace – St.Hedwigs-Kathedrale – který je zároveň sídlem berlínského arcibiskupa. Budova Státní opery Unter den Linden byla postavena v roce 1742 na přání pruského krále Fridricha Velikého. Poté, co kompletně vyhořela v roce 1848, byla nově postavena podle plánů architekta Carla Ferdinanda Langhanse (syna Carla Gottharda Langhanse, který je architektem Braniborské brány). Aktuální název nese Státní opera Unter den Linden až od roku 1918. V současnosti se na jejím jevišti hraje především balet a opera. Od října 2010 do léta 2013 by budova měla projít rozsáhlou rekonstrukcí.

Mezi další památky v ulici Unter den Linden patří např. památník obětem válek a tyranie, Neue Wache, či vůbec nejstarší budova ulice Unter den Linden, Zeughaus, kde se nachází Německé historické muzeum.